Server České hory


Naučná stezka Tříjezerní slať


   Protože rozsáhlé Šumavské slatě tvoří jak z hlediska živočišstva, tak z hlediska rostlinstva ojedinělá místa střední Evropy, bylo rozhodnuto, že většína těchto míst bude uzavřena v tzv. klidových zónách, kam má člověk vstup zakázán a pro jejich poznání bude sloužit naučná stezka 3 jezerní slať. Ta tvoří nahlédnutí do tajemného světa slatí a její návštěvou přispíváme k ochraně těch druhých, zakázaných.
Šumavská rašeliniště začala vznikat před 9-10. tis. lety, na konci poslední doby ledové a od té doby zde vznikl domov pro velké množství živočichů a rostlin, jenž dokáží přežít v podmínkách, které by jiným nestačili.
Nejjednodušší cesta na 3 jezerní slať je z obce Modrava, kde je jak autobusová zastávka, tak velké parkoviště. Cestu lze projít pomocí virtuálního cestování ZDE.

  
Obec Modrava
Parkoviště v Modravě
 
   Údolí Roklanského potoka
Z Modravy na Tříjezerní slať jdeme po červené kolem Roklanského potoka. Roklanský potok je hlavní odvodňovací tok Modravských slatí. Pramení v rašelinách na svazích Blatného vrchu, třetí nejvyšší hory na české straně Šumavy. Po 14,5km se vlévá do Modravy. Vody zdejších potoků byly bohaté na ryby, hlavně pstruhy a lososy. Roklanský potok je velmi chudý na živiny a díky chladné vodě má také nízkou druhovou rozmanitost organismů. Ke zlepšení plavby dřeva na soustavě Roklanského potoka byla vybudována řada dnes již zaniklých nádrží.
 
  
Cesta na Tříjezerní slať
   Tříjezerní slať
Téměř učebnicový příklad vrchoviště prameništního typu. V centrální části nalezneme tři jezírka. Na malém prostoru zde můžete shlédnout téměř vše, co mohou návštěvníkovi nabídnout šumavské slati. Rašeliniště počalo vznikat před několika tisíci lety a protože hlavním zdrojem vody byly srážky, nazývá se tento typ slať. Tříjezerní slať je dodnes živým vrchovištím, které stále roste.
 
  
 
 
Tříjezerní slať
 

   Rašelinné jezírko
Největší ze zdejších jezírek je 7 arů velké a asi 2m hluboké. Nahnědo jej obarvily huminové kyseliny vylouhované z rašeliny. I přes velmi náročné podmínky se zde vyskytuje život, např. vzácná znakoplavka horská. Z rostlin lze vyzdvyhnout masožravou rosnatku okrouhlolistou nebo rašeliník. Rašeliník je nenápadný mechorost, starý již několik miliónů let. Jeho odumřelé zbytky pomáhají tvořit rašelinnou vrstvu. Z 50 druhů popsaných ve střední Evropě jich zde žije 15.
 
  
Rašelinné jezírko
Rašeliník



  Ubytování Šumava
Rozšířené vyhledávání
  Ubytovaní na mapách
Snadný výběr ubytování přímo na mapě
  Ubytování Šumava
Katalog ubytování podle míst
 

eProgess TOPlist