Server České hory


Historie

První osídlení na okrajích území dnešní CHKO Bílé Karpaty je doloženo z počátku neolitu, z období 6 000 - 3 500 př. n. l. Na počátku druhého tisíciletí př. n. l. sem pronikly kmeny z karpatských kotlin. Ve starší až střední době bronzové neproniklo osídlení do vyšších poloh, ale bylo vázáno pouze na vodní toky v kotlinách. Na přelomu tisíciletí vznikla nebo byla obnovena řada hradisek, např. v Brumově, v Bánově a u Sudoměřic.

Po rozpadu Velkomoravské říše se Bílé Karpaty stávají hraničním hvozdem na pomezí Království uherského a Markrabství moravského. Vliv přemyslovských knížat však končil prakticky na řece Olšavě (u Uherského Brodu), vliv uherských králů v Pováží, takže hory byly územím nikoho. Hlavní vlna kolonizace však přišla teprve po vpádu Tatarů (1241) a Kumánů (1253) na Moravu. V té době byl založen královský hrad Uherský Brod. V průběhu 14. století se začínají vzmáhat střediska větších panství (např. Valašské Klobúky) i vsi v okolí menších vladyckých lén (např. Suchá Loz, Hrubá Vrbka, Strání). Neklidné 15. století přineslo zkázu řadě opevněných sídel.

Uklidnění v 18. století znamenalo velmi zásadní zvrat ve využití krajiny v nejvyšších a nejodlehlejších částech Bílých Karpat. V té době došlo ke změnám životního stylu i hospodaření a byly zakládány nové obce: typické kopaničářské obce s rozptýlenou zástavbou Vyškovec, Žítková, Vápenice a Lopeník byly založeny nejdříve na konci 17. století, možná až kolem roku 1740.

V této oblasti se velmi dlouho, až do 19. století, udržela panská držba gruntů, jejichž obyvatelé museli odvádět desátek. Zadlužování drobných zemědělců vedlo k emigraci - od druhé poloviny 19. století se řada usedlíků odstěhovala do Ameriky nebo chodila na sezónní práce do bohatších oblastí Moravy, Rakous nebo Uher.

Historický vývoj v Bílých Karpatech znamenal, že se zde nedochovalo mnoho středověkých stavebních památek. K nejstarším patří zřícenina hradu v Brumově, hrádek Zubačov u Komně a hrad Nový Světlov u Bojkovic, pocházející původně z 15.-16. století, přestavěný v 19. století. Z církevních staveb zasluhují zmínku kostely ve Vlachovicích a ve Velké nad Veličkou. Velmi rozšířené jsou drobné sakrální stavby a volně stojící plastiky, např. Boží muka u Luhačovic, roubená zvonice v Haluzicích, zajímavé zvonice ve Vrběticích a v Javorníku. Na území CHKO najdeme mnoho dokladů lidového stavitelství. Zajímavým příkladem secesní architektury je řada objektů v lázních Luhačovice.

Specifické podmínky života v Bílých Karpatech a odlehlost řady sídel vedly k udržení bohatých folklórních tradic. Do CHKO Bílé Karpaty zasahuje více živých etnografických oblastí. Okraj západní části náleží Dolňácku, několik vesnic v okolí Velké nad Veličkou tvoří Horňácko. Samostatnou národopisnou oblastí jsou Moravské Kopanice. Do okolí Valašských Klobouk zasahuje Valašsko, k němu přiléhá Luhačovické Zálesí. Dodnes se v Bílých Karpatech setkáváme s živou tradicí lidových krojů, písní a tanců při oslavách různých svátků (fašank, Velikonoce, hody aj.).




Zpět
Home Beskydy, Javorníky, Bílé Karpaty

 


  Ubytování Beskydy
Rozšířené vyhledávání
  Ubytovaní na mapách
Snadný výběr ubytování přímo na mapě
  Ubytování Beskydy
Katalog ubytování podle míst
 

eProgess TOPlist