 | Dominantou města Lázně Kynžvart je na západním svahu položená lázeňská čtvrť, která vděčí za svůj vznik třem darům přírody: blahodárnému klimatu, minerálním pramenům a ložiskům slatiny v okolí. Do roku 1950 se zde po dobu skoro 100 let léčili dospělí, nyní však jsou lázně určeny jen dětským pacientům, trpícím problémy horních cest dýchacích a kožních onemocnění. Centrum města tvoří náměstí, kterému vévodí ze severní strany historická budova radnice a z jižní strany kostel sv. Markéty. |  | Nově zrekonstruovaný renesanční zámek Kynžvart s rozlehlým zámeckým parkem. Zámek byl přestavěn v letech 1820 - 1833 pro kancléře Klementa Václava Lothara knížete von Metternich-Winneburg ze staršího barokního objektu. Hlavní prohlídková trasa zahrnuje 25 místností. Celá prohlídková trasa je plně bezbariérová, stejně jako přístup k zámku a parkoviště. |  | První zmínky o románském hradu jsou z roku 1214. Je možné, že jej založil král Přemysl Otakar I. – odtud německý název „Königswart“. Hrad přetrval až do konce třicetileté války, kdy byl v letech 1637 a 1638 obléhán a dobyt jak Švédy tak císařským vojskem a následně rozbořen. Část zdiva byla použita na stavbu zámku Kynžvart. Hrad později nebyl nikdy obnoven. Z hradu jsou dnes patrny poměrně rozsáhlé zbytky zdiva. |
|
