Turistika, Výlet do okolí
Okolí Lázní Kynžvart

Délka: 5,6 km
Obtížnost: středně náročná
Okruh: ANO, Značení: značená

Trasu lze projít pomocí virtuálního cestování ZDE.

Výlet začíná na náměstí v městečku Lázně Kynžvart. Nejprve se vydáváme na zámek Kynžvart. Půjdeme po zelené značce nejprve městečkem, později upravenou cestičku mezi loukami. Projdeme lesem přes rozsáhlý zámecký park až k zámku Kynžvart. Odtud se vrátíme zpět do města a z náměstí půjdeme po žluté značce na zříceninu hradu Kynžvart. Projdeme kolem původního gotického kostela sv. Markéty a barokní sochy sv. Jana Nepomuckého, mineme několik domů a za cedulí "Konec obce" zabočíme do lesa. Pokračujeme stále lesem do kopce a sledujeme žlutou značku až ke zbytkům hradu Kynžvart, jednoho z nejvýše položených českých hradů. odtud se vrátíme zpět na náměstí.

Dist.	Lokalita	Výška	Značení	Popis
0,0	Náměstí v Lázních Kynžvart	672 m n.m.		křižovatka cyklotras
1,7	Zámek Kynžvart	589 m n.m.
3,4	Náměstí v Lázních Kynžvart	672 m n.m.
4,5	Zřícenina hradu Kynžvart	824 m n.m.
5,6	Náměstí v Lázních Kynžvart	672 m n.m.

	Dominantou města Lázně Kynžvart je na západním svahu položená lázeňská čtvrť, která vděčí za svůj vznik třem darům přírody: blahodárnému klimatu, minerálním pramenům a ložiskům slatiny v okolí. Do roku 1950 se zde po dobu skoro 100 let léčili dospělí, nyní však jsou lázně určeny jen dětským pacientům, trpícím problémy horních cest dýchacích a kožních onemocnění. Centrum města tvoří náměstí, kterému vévodí ze severní strany historická budova radnice a z jižní strany kostel sv. Markéty.
	Nově zrekonstruovaný renesanční zámek Kynžvart s rozlehlým zámeckým parkem. Zámek byl přestavěn v letech 1820 - 1833 pro kancléře Klementa Václava Lothara knížete von Metternich-Winneburg ze staršího barokního objektu. Hlavní prohlídková trasa zahrnuje 25 místností. Celá prohlídková trasa je plně bezbariérová, stejně jako přístup k zámku a parkoviště.
	První zmínky o románském hradu jsou z roku 1214. Je možné, že jej založil král Přemysl Otakar I. – odtud německý název „Königswart“. Hrad přetrval až do konce třicetileté války, kdy byl v letech 1637 a 1638 obléhán a dobyt jak Švédy tak císařským vojskem a následně rozbořen. Část zdiva byla použita na stavbu zámku Kynžvart. Hrad později nebyl nikdy obnoven. Z hradu jsou dnes patrny poměrně rozsáhlé zbytky zdiva.