Délka: 5,8 km Obtížnost: středně náročná Okruh: NE, Značení: značená
Trasa začíná u železniční stanice Jedlová a pokračuje po zelené a žluté turistické značce mírně do kopce, po tzv. Tolštejnské cestě. Na křižovatce turistických cest odbočíme vpravo a pokračujeme po zelené značce strmě do kopce až k místu zvanému Ranč. Zde odbočíme vlevo a stále do kopce jdeme po červené turistické značce pod vrcholek hory Jedlová. Na křižovatce odbočíme vpravo na její vrchol k místní kamenné rozhledně. Odtud se vrátíme zpět a po červené jdeme dále až k jedné ze sjezdovek, po které scházíme dolů. Asi v polovině sjezdovky se nachází rozcestí, kde odbočíme vpravo směrem na osadu Jedlová. Z Jedlové pokračujeme na Křížovou horu a dále ke kapli na vrchu Křížové cesty. Touto Křížovou cestou sestoupíme do městečka Jiřetín pod Jedlovou, kde u kostela tato trasa končí.
Nedaleko rozcestí se nachází zřícenina hradu Tolštejn. Je to jediná typická zřícenina hradu nejsevernějších Čech. Je umístěna na dvou znělcových skalách, výrazně vystupujících z okolních pískovců. První dochované zmínky jsou z 2. poloviny 13. století. Díky svému romantickému vzezření se zřícenina stala vyhledávaným místem turistických výprav.
Jedlová je třetí nejvyšší hora Lužických hor. Název získala podle jehličnatých porostů, které však byly nahrazeny listnatými, především bukem. Roku 1888 byl na vrcholu postaven malý útulek a o 3 roky později i 23m vysoká kamenná rozhledna. Z jejího vrcholu je překrásný kruhový rozhled. Později zde byla postavena také budova hostince a pomník Friedricha Schillera.
Na svahu Jedlové se rozprostírá jeden z nejlepších lyžařských areálů Lužických hor, který je díky sněhovým podmínkám velmi vyhledávaný. V jeho okolí je i několik značených běžkařských okruhů.
Na jihozápadním okraji městečka Jiřetín pod Jedlovou se strmě zvedá Křížová hora s upraveným poutním místem z 18. století. Křížová cesta začíná na úpatí Křížové hory monumentálním schodištěm. Na vrcholu stojí kaple sv. Kříže, která nahradila původní dřevěnou kapli.
Jiřetín byl založen v polovině 16. století jako hornické město Jiřím Šlejnicem ze Saska. Později byl roku 1587 povýšen na město. Težila se zde měď, stříbro, cín a olovo. Těžba zanikla roku 1888 a u dodnes dochovaných štol se uvažuje o zpřístupnění.
rozcestí s přístřeškem 
